Pracovní oděv - nárok a zákoník práce

Je zaměstnavatel povinen hradit náklady spojené s pracovním oděvem? Pojďme se podrobně podívat na problematiku pracovního oblečení a osobních ochranných pomůcek. Kdo má nárok na oopp, kdo hradí náklady za jejich pořízení a jak často se musí obměňovat?

Pracovní oděv - nárok a zákoník práce


Pracovní oděv - zákoník práce

Takže jak je to s pracovním oděvem a ochrannými pomůckami podle zákoníku práce a které ? V tomto kontextu se často setkáváme se zkratkou OOPP, tedy osobní ochranné pracovní prostředky. Tyto prostředky mají za cíl zajistit bezpečnost při práci, aniž by omezovaly efektivitu práce a často se mohou krýt s pracovním oděvem.

Tato problematika je upravena nařízením vlády č. 495/2001 Sb., které stanovuje podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, stejně jako mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků. Na základě tohoto nařízení je definováno, co se považuje za ochranný prostředek a co nikoli. 

Nejdůležitější je zde rozlišování mezi pracovním oděvem a osobními ochrannými pracovními prostředky. 

PRACOVNÍ ODĚV

V případě běžného pracovního oděvu, jako je například oblečení do kanceláře, není zaměstnavatel povinen přispívat nebo plně hradit náklady na oděv. 

Zároveň má ovšem zaměstnavatel povinnost zajistit zaměstnanci pracovní oděv nebo obuv v prostředí, kde jsou tyto oděvy vystaveny nadměrnému opotřebení nebo znečištění v důsledku pracovní činnosti. 

Běžně se v mnoha pracovních kolektivech setkáváme s konceptem jednotného pracovního oblečení (například trička s logem společnosti). Toto oblečení není považováno za OOPP, ale zaměstnavatel je zodpovědný za jeho zajištění.

OSOBNÍ OCHRANNÉ PRACOVNÍ POMŮCKY

Naopak u osobních ochranných pomůcek je situace opačná - zaměstnavatel je plně zodpovědný za jejich financování.

Jak často má zaměstnanec nárok na pracovní obuv, oděv či ochranné prostředky závisí na konkrétních podmínkách jeho práce.  Není zde zákonem daná jasná odpověˇ, ovšem zaměstnavatel by měl stavět zdraví svých zaměstnanců na první místo a dle toho se řídit i při pořizování výbavy.

Další povinností zaměstnavatele je zpracovat přehled potřebných osobních ochranných pracovních prostředků a čisticích prostředků v souladu s podmínkami práce, pokud je to vyžadováno charakterem práce.

Pro přehlednost a jednoduché určení potřebných pracovních oděvů, OOPP a čistících prostředků se používá typologie pracovních podmínek dle míry znečištění. O toto rozdělení se mohou zaměstnanci opírat při nárokování čistících prostředků.

Pracovní činnosti podle míry znečištění:

Velmi nečistá práce: 

Tato kategorie zahrnuje činnosti, které jsou spojeny se silným znečištěním. Například: pokládka asfaltu, lakýrnictví, deratizace, hlubinná těžba, obsluha kotelen na tuhá paliva, údržba těžebních strojů či strojů v hutním průmyslu, atp.

Nečistá práce: 

Sem spadají pracovní činnosti, které jsou prováděny v nečistém prostředí. Například: strojírenství, stavebnictví, doprava, lesnictví, zemědělství, kovářství, chemický průmysl, potravinářství, svářečství a práce ve zdravotnictví, které mohou způsobovat podráždění kůže, atp.

Méně čistá práce: 

Do této kategorie řadíme práce, které již provádíme v poměrně čistém prostředí. Například: technická kontrola, řidiči osobních vozidel, obuvnictví, montáž elektrotechnických výrobků, zásobování, atp.

Čistá práce: 

Tato kategorie zahrnuje práce, které provádíme v čistém a nezávadném prostředí. Například: IT, marketing, administrativa, dozory, obchodní služby, vzdělání, věda a výzkum.

OOPP zákon

Pokud není možné všechna rizika na pracovišti eliminovat technickými opatřeními či organizačními opatřeními, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům zdarma osobní ochranné pracovní prostředky, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a případně i ochranné nápoje. 

Je důležité, aby pracovní oděv byl hrazen zaměstnavatelem a zaměstnanec za něj nemusel platit žádný poplatek. Někteří zaměstnavatelé se však snaží po zaměstnancích finanční kompenzaci za oděv požadovat, což je v rozporu se zákonem.

Rozdělení osobních ochranných pracovních pomůcek 

Typy pracovních oděvů a pomůcek se liší v závislosti na druhu provozu, ve kterém se pracuje. Níže nabízíme běžně užívané rozdělení pracovních pomůcek dle prostředí práce. Podle tohoto rozdělení si můžete udělat obrázek, na které pomůcky můžete mít nárok a případně navrhnout zaměstnavateli jejich zavedení.

OOPP ve stavebnictví:

  • Bezpečnostní přilba chránící hlavu

  • Vyztužené pracovní boty

  • Pracovní rukavice

  • Výstražná reflexní vesta

  • Ochrana sluchu nebo hluková přilba

  • Ochrana proti pádu

 

OCHRANA HLAVY

PRACOVNÍ OBUV

PRACOVNÍ RUKAVICE

REFLEXNÍ ODĚVY

 

OOPP pro práci ve výškách

  • Bezpečnostní helma

  • Ochranný pás s lanem

  • Bezpečnostní lano s karabinami

  • Ochranné rukavice

  • Bezpečnostní brýle

  • Bezpečnostní vesta

  • Speciální boty

OOPP v potravinářství

  • Bílý pracovní plášť

  • Hygienická obuv s protiskluzovou podrážkou

  • Šátek nebo čepice k ochraně vlasů

  • Jednorázové rukavice

  • Rouška či resprátor

OOPP při práci s chemikáliemi

  • Ochranná přilba nebo brýle

  • Kyselinovzdorná gumová obuv

  • Gumová zástěra

  • Rukavice proti chemikáliím

  • Ochranný overal či kombinéza

  • Respirátor nebo maska

OOPP při práci s vysokými teplotami a ohněm

  • Svářečské brýle nebo kukla

  • Kožené svářečské rukavice

  • Ohnivzdorný oblek

  • Pracovní obuv vhodná pro svařování

  • Svářečská zástěra

OOPP v dřevozpracujícím průmyslu

  • Bezpečnostní přilba

  • Ochranné brýle nebo štít

  • Neprořezné rukavice

  • Oděv z neprořezných materiálů

  • Bezpečnostní obuv dle norem

  • Ochrana sluchu

OOPP v chladném prostředí

  • Zateplené pracovní rukavice

  • Boty s izolačními vlastnostmi

  • Zimní pracovní oděv s reflexními prvky

 

OOPP ve zdravotnictví:

  • Lékařský plášť nebo oblek

  • Ochranné brýle nebo štít

  • Rukavice pro jednorázové použití

  • Rouška nebo respirátor

  • Ochranné návleky na obuv

  • Ortopedická obuv

 

FAQ:

Co dělat, když zaměstnanec nemůže nosit pracovní obuv?

Někdy se stane, že zaměstnanec nemůže zdravotních důvodů nosit obuv vhodnou pro práci. V takovém případě je zaměstnavatel povinen na své náklady zajistit vhodné ochranné prostředky, které budou respektovat zdravotní omezení zaměstnance.

Má zaměstnanec možnost vybrat si pracovní obuv?

Pokud zdravotní omezení nebrání v používání určité obuvi, zaměstnanec obvykle nemá možnost volby.

Je možné pronajímat pracovní oděvy?

Ano, pronájem pracovních oděvů je běžnou praxí. Někteří zaměstnavatelé nakupují pracovní oděvy sami a zajišťují jejich údržbu. 

Jak postupovat, když zaměstnanec odmítá pracovní obuv nebo oděv?

Důvod odmítnutí je klíčový. Pokud jde jen o subjektivní pocit zaměstnance, je povinen dodržovat požadavky na ochranné prostředky stanovené pracovními podmínkami. Pokud zaměstnanec odmítá z důvodů zdravotních, musí zaměstnavatel hledat alternativy, které budou respektovat zdravotní stav zaměstnance.

Jak se postupuje při ukončení pracovního poměru a vrácení pracovního oděvu?

Při ukončení pracovního poměru je zaměstnanec povinen vrátit veškeré pracovní pomůcky a prostředky poskytnuté zaměstnavatelem. To zahrnuje i pracovní oděvy a obuv. Avšak zaměstnanec není povinen vracet je ve stavu, v jakém byly při převzetí, protože během pracovního nasazení dochází k opotřebení.

Má zaměstnanec nárok na praní pracovních oděvů?

Záleží na tom, zda se jedná o obyčejné pracovní oblečení nebo o osobní ochranné pracovní prostředky. V případě ochranných prostředků musí zaměstnavatel zajistit čištění, v ostatních případech záleží na osobním přístupu zaměstnavatele.

Co dělat, když zaměstnanec poškodí pracovní obuv nebo oděv?

Reakce závisí na okolnostech případu. Pokud k poškození došlo při výkonu práce, zaměstnanec obvykle nenese vinu. Pokud však poškození nastalo kvůli nedbalosti nebo soukromému použití, zaměstnavatel může požadovat náhradu nákladů.

SpinnerČekejte

Copyright © 1997 - 2023 Brudra s.r.o. All rights reserved.